
📺 Záznam přednášky Tomáše Buňaty z Ackee Meets: Agentic Web Dev:
Cursor, nebo Claude Code? Odpověď „oba“ zní jako klišé, ale je to ta nejpoctivější věc, kterou vám k tomu srovnání můžeme říct. A cestou k ní se ukáže i to, že práce vývojáře už dávno není jen bouchání kódu – kus dne teď zabere řízení agentů, kteří ten kód bouchají za nás.
📋 TL;DR
- Odhad na tu samou úlohu spadl z osmi hodin na dvě. Ne proto, že bychom zrychlili my, ale protože AI agent udělá většinu práce a my ho jen držíme za ruku.
- Cursor je VS Code doplněný o AI. Dlouho to byla prodloužená ruka s geniálním našeptáváním, dnes má plnohodnotný agent mode, subagenty, cloudové agenty i Automations.
- Claude Code žije v terminálu a chová se jako kolega, kterému delegujete práci. Nejde o to, že je rychlejší než vy – jde o to, že mezitím můžete dělat něco jiného.
- Kontextové okno je největší rozdíl: 1 milion tokenů proti 200 tisícům a RAG. Cursor si kód dotahuje po kouscích, Claude Code si nasaje celé repo.
- Cursor je znatelně rychlejší na drobnostech, Claude Code paradoxně na složitých taskách – jeho agentní smyčka nečeká na vykreslení UI.
- Cursor nechá vybrat model (vlastní Composer 2, OpenAI, Anthropic), Claude Code jede výhradně na modelech od Anthropicu.
- Praktický verdikt: rychlý fix v Cursoru, velký refactor v Claude Code, code review v obojím.
⏳ Od osmi hodin ke dvěma: co s odhady udělali agenti
Nejlepší způsob, jak ukázat, co se za poslední roky změnilo, je jedna nudná úloha: migrace repozitáře na pnpm. Nic heroického, prostě výměna správce balíčků.
V roce 2018 za vámi přišel projekťák s tímhle požadavkem a vy jste mu dali ticket na osm hodin. On se podivil, proč tak moc, a vy jste mu vysvětlili, že si musíte přečíst dokumentaci, projít celé repo, upravit pipelinu a doopravit testy. Možná jste do té chvíle ani netušili, co pnpm je.
O deset let později, v roce 2024, byste ten samý ticket odhadli na šest hodin. Existoval Cursor, existoval ChatGPT, autocomplete a chat vám kus práce ušetřily. Pořád jste ji ale dělali vy.
A dneska, v roce 2026? Ticket na dvě hodiny a projekťák se ptá, proč tak málo. Protože to naboucháte s Claudem – vy k tomu hlavně dodáte zadání, kontrolu a rozhodnutí.
Pointa přichází ve chvíli, kdy se projekťák vrátí s tím, že má ještě dalších pět repozitářů. Odpověď „jasný, hotovo“ nezní jako chvástání, když si z první migrace uložíte postup jako skill.
Když víte, že podobný task budete řešit znovu, nechte agenta, ať si všechny kroky uloží jako skill. Příště mu stačí říct, na kterém repozitáři ho má spustit. Přesně takhle vznikl skill na migraci na pnpm – i skill, který commituje podle našich development guidelines.
Tím se ale mění i role. Přestáváme být lidi, co jenom bouchají kód, a stáváme se trochu projekťáky – spravujeme agenty, kteří odvedou obrovský kus práce za nás. Což je fajn, dokud se v tom neztratíme.
🖱️ Cursor: z našeptávače plnohodnotný agent
Cursor je v podstatě VS Code doplněný o AI. Dlouhou dobu se o něm dalo přemýšlet jako o vaší prodloužené ruce – práci vám zrychlil, ale dělali jste ji pořád vy. Jeho nejlepší feature bylo našeptávání: měli jste pocit, že vám Cursor čte myšlenky a doplňuje kód dřív, než ho napíšete.

Dneska už ale Cursor dávno není jen našeptávač:
- Agent mode – plánuje, edituje soubory a sám spouští příkazy v terminálu. Vy jen přes editor schvalujete diffy. Od ledna 2026 umí i subagenty, které lze pouštět paralelně.
- Cloudoví agenti – běží na izolovaných virtuálech, využívají git worktrees a paralelně jich může jet až osm. Hodí se všude, kde nechcete, aby vám agent hrabal na vlastním stroji.
- Automations – od března 2026 jde cloudové agenty spouštět z okolí, třeba ze Slacku, cronjobu nebo od pull requestu.
- Multi model – Cursor vás nechá vybrat model. Máte k dispozici vlastní modely Cursoru, OpenAI i Anthropicu a můžete přepínat per task: rychlý fix levnějším modelem, složit ý refaktor na Opusu.
🤖 Claude Code: kolega za dvacet dolarů, kterému delegujete práci
Cursor tedy taky umí agenty a v posledních měsících se ty dva nástroje hodně sblížily. Čím se teda Claude Code liší?
„Pokud je Cursor vlastně prodloužená ruka, tak Claude je, jako kdybyste si za dvacet dolarů najmuli dalšího vývojáře, kterému delegujete práci.“
Claude Code žije v terminálu. Pro někoho to zní jako nevýhoda – v Cursoru obstaráte všechno přes IDE. Ale zvyknete si rychle a hlavně vás to donutí uvažovat jinak: přestanete si sahat do kódu sami a začnete práci opravdu delegovat.

Kromě širokého kontextu, o kterém bude řeč za chvíli, stojí za pozornost čtyři věci:
- Hooks vám umožní zadefinovat kroky ve workflow – konkrétní momenty, kdy se má něco stát.
- Skills ukládají často opakované úkoly, takže si postup napíšete jednou a pak už ho jen voláte.
- Voice mode – do terminálu můžete agentovi prostě nadiktovat, co má dělat. Užitečné hlavně ve chvíli, kdy si zlomíte ruku a chcete pracovat dál.
- Integrace do IDE přes extension pro VS Code, IntelliJ a další prostředí. Funkcí je tam méně než v terminálu, ale kontext se předává o dost pohodlněji.
Nejtypičtější použití hooků vypadá takhle: pokaždé, když Claude Code dokončí změnu v souboru, spustí se lint. Kód se tím opraví ještě předtím, než se vám vůbec ukáže – a vy se tím nemusíte zatěžovat.
🧰 Co dalšího přijde s předplatným: Desktop, Remote, Dispatch a Cowork
Claude není jen Claude Code. V rámci předplatného dostanete celý ekosystém a je dobré vědět, co v něm je.

Claude Desktop vidí vaše okna a může interagovat přímo s lokálním prostředím, nejen s textem v prohlížeči. Claude Remote se napojí na vaši session na počítači: když agent uprostřed práce narazí na něco, co potřebuje vaše schválení, pingne vás na telefon, vy to odklepnete a on jede dál. Claude Dispatch slouží k definování tasků, které pak agent provádí na vašem stroji.
A pro ne-vývojáře je tu Claude Cowork – režim pro úkoly, u kterých se nepíše kód. Potřebujete sepsat dokumentaci nebo naplánovat sprint? Přesně tenhle případ.
🪟 Kontextové okno: milion tokenů proti RAG
Tady je největší rozdíl mezi oběma nástroji. Claude Code přepnul v březnu 2026 na 1 milion tokenů jako standard. Načtete do něj celé repo i s historií konverzace a on neztratí nit.

Cursor jde jinou cestou. Používá RAG, tedy Retrieval-Augmented Generation: do modelu neposílá celý váš kód, ale jen kousky, o kterých si myslí, že jsou relevantní – v praxi klidně jen zlomek z dvěstětisícového okna. Je to znatelně rychlejší, ale zaplatíte za to tím, že mu občas uniknou souvislosti. Když chcete plné kontextové okno, přepnete na Max Mode a připravíte se na to, že o rychlost přijdete.
Za tím rozdílem není jen technické rozhodnutí, ale i ekonomika. Cursor běží na cizích modelech, takže se snaží spotřebované tokeny limitovat, aby ušetřil. Anthropic vlastní Claude Code i servery, na kterých modely běží, takže tenhle tlak necítí. Konkrétní čísla se budou dál posouvat – to trvalé je architektonický rozdíl: Claude Code se snaží nasát celý kontext repa najednou, Cursor cíleně dotahuje jen to, co považuje za relevantní.
Milion tokenů je skvělý, dokud nezjistíte, že jste jím vyčerpali limit session nebo utratili víc, než jste chtěli. U velkých repozitářů se vyplatí agentovi říct, na které části kódu se má soustředit – místo aby si nasál všechno.
⚡ Rychlost: Cursor na drobnostech, Claude Code na složitých taskách
Díky agresivnímu ořezávání kontextu je Cursor na jednoduchých taskách znatelně rychlejší – sám tvrdí, že až čtyřnásobně. Není to jen modelem: má v editoru vlastní vrstvu pro predikci editací, takže vám kód do souboru rovnou vstřelí. Claude Code proti tomu poctivě streamuje každý řádek, protože je důkladnější v reasoningu.
Na složitých úlohách je to ale paradoxně naopak. Tam bývá Claude Code o něco rychlejší, protože jeho agentní smyčka řetězí operace za sebou a nečeká na to, až se v UI vykreslí další diff.
🧬 Modely: Composer 2 proti výhradně Anthropic modelům
Cursor nabízí vlastní model Composer 2 (aktuální v srpnu 2026). Je trénovaný přímo na tom, jak my vývojáři používáme IDE, takže rozumí struktuře souborů v editoru. Kromě něj si ale můžete vybrat i modely od Anthropicu a OpenAI. Claude Code v tomhle volbu nedává – jedou na něm výhradně modely od Anthropicu.
📈 Zkušenosti z praxe: co nás na Cursoru štvalo a v čem Claude Code boduje
Tohle už není marketing, ale to, na co jsme narazili sami.
Cursor
Ne všechny featury z VS Code fungují. Cursor je jeho fork, ale kolega u nás narazil na chybějící port forwarding – tedy alternativu ngroku pro vystavení a otestování veřejného endpointu. Nejspíš proto, že ve VS Code jede na nějaké microsoftí infrastruktuře.
Extensiony mají vlastní store. Cursor nemá povolený ten microsoftí, takže pokud píšete extension pro VS Code i pro Cursor, publikujete dvakrát.
Review přímo v editoru je ale super. A platí to i pro ty, kdo jedou primárně na Claude Code: diffy si stejně někde projít musíte a v terminálu to nebude.
Autocomplete je dvojsečný. Občas je rušivý a docela snadno se stane, že vám vůbec nesedne a bude doporučovat blbosti.
Zacyklí se častěji. Nám se to v Cursoru stávalo výrazně častěji než v Claude Code, kde jsme to nezažili.
Claude Code
Je pomalejší. Ale jeho největší benefit není v tom, že práci udělá rychleji než vy – to udělá stejně. Je v tom, že mu ji delegujete a mezitím rozjedete něco dalšího.
Výsledky jsou lepší. Díky širšímu kontextu se dost často stane, že task trefí na první dobrou. Hlavně když mu pořádně popíšete, co chcete.
Kontroluje se po sobě. Málokdy vám dá kód, který neprojde buildem.
🤝 Co je lepší? A proč to nepoužít oba
Z toho výčtu by se mohlo zdát, že vyhrává Claude Code. A ano – kdyby si Tomáš musel vybrat jen jeden nástroj, vybral by si ten.

Jenže vybírat nemusíte. Za oba nástroje sice zaplatíte dvakrát, ale každý z nich je jinak dobrý v jiné fázi práce – a přepínání mezi nimi je otázka jednoho okna.
Podobné rozhodování – co si nechat, co zkusit a co naopak vyřadit – jde dělat systematicky napříč celým stackem, ne jen u AI nástrojů; víc v článku o tech radaru.

Rozdělení, které se nám osvědčilo:
| Situace | Nástroj |
|---|---|
| Rychlý fix, malá změna | Cursor |
| Nová feature, velký refactor | Claude Code |
| Code review | obojí |
❓ FAQ
Jaký je hlavní rozdíl mezi Cursorem a Claude Code?
Cursor je editor s AI – prodloužená ruka, u které nad kódem pořád sedíte vy. Claude Code žije v terminálu a chová se jako kolega, kterému práci delegujete. Technicky je největší rozdíl v kontextu: 1 milion tokenů proti dvěstětisícovému oknu s RAG.
Co je Max Mode v Cursoru?
Režim, ve kterém Cursor přestane kontext ořezávat a využije plné kontextové okno. Zlepší to pochopení souvislostí, ale přijdete o rychlost, která je jinak jeho hlavní devízou.
Co jsou skills v Claude Code?
Uložené postupy pro často opakované úkoly. Napíšete je jednou a pak už jen řeknete, na čem je má agent spustit – třeba skill na migraci repozitáře na pnpm nebo skill, který commituje podle vašich development guidelines.
Na co jsou hooks v Claude Code?
Definujete jimi kroky ve workflow agenta – momenty, kdy se má automaticky něco spustit. Typicky lint po každé dokončené změně v souboru, takže chyby zmizí ještě předtím, než kód uvidíte.
Co je Claude Cowork?
Režim pro úkoly, u kterých se nepíše kód – například sepsání dokumentace nebo naplánování sprintu. Cílí na lidi, kteří nejsou vývojáři.
A co Codex od OpenAI?
S ním zkušenost nemáme, takže srovnání nenabídneme. Před volbou jsme stáli v roce 2026 a všechny indicie tehdy ukazovaly, že Claude Code bude lepší, takže jsme šli touhle cestou. Jestli je za tím reálný odstup nebo hype, si netroufneme tvrdit – jen to, že jsme s výsledkem spokojení.
🎯 Co si odnést
Debata „Cursor, nebo Claude Code“ je špatně postavená otázka. Oba nástroje se k sobě rychle přibližují: plnohodnotný AI agent je dnes v obou a rozdíl už není v tom, jestli ho mají, ale v tom, jak zacházejí s kontextem. Cursor sází na rychlost a šetření tokenů, Claude Code na to, že si nasaje všechno a nic mu neuteče.
A pak je tu ta věc, která se v žádné srovnávací tabulce neobjeví: jakmile agentovi začnete práci opravdu delegovat, změní se vám náplň dne. Míň psaní kódu, víc zadávání, kontroly a rozhodování. Vyplatí se na to myslet dřív, než se v tom ztratíte – a taky si to, co jednou vymyslíte, uložit tak, aby z toho měl celý tým. Jak vypadá celý vývojový cyklus, když do něj agenty pustíte naplno, jsme rozebrali v článku o agentním vývoji a ADLC.
Celý příběh i s dotazy z publika najdete v záznamu přednášky. Termíny dalších Ackee Meets sledujte na Eventbritu a přihlaste se k newsletteru – příští takový obsah vám přijde přímo do schránky.




