Největší pozornost při vývoji mobilních a webových aplikací je třeba věnovat uživateli. Náš produkt může být sebelepší, ale pokud se do něj uživateli nepovede ani zaregistrovat, je nám to k ničemu. Kritickou fází vývoje aplikace je proto tzv. usability testing neboli testování použitelnosti. Víte ale, kdy ho zařadit a jestli zvolit rychlou nebo pomalou variantu?

Za vším hledej uživatele

Při návrhu digitálního produktu se snažíme co nejvíc vycházet z poznatků o jeho uživatelích. Ty se snažíme získat od klienta, případně výzkumem přímo od uživatelů.

Když uživatele dobře poznáme, dokážeme vytvořit produkt, který pro ně bude mít tu pravou přidanou hodnotu a který dokáží ocenit. K tomu, abychom porozuměli chování uživatelů a jejich problémům a potřebám, nám slouží uživatelský výzkum (user research).

Zjednodušeně řečeno, ve chvíli, kdy víme, co má produkt obsahovat a jaké jsou priority ohledně jeho funkcí, můžeme vytvořit prototyp. To je funkční, klikatelný, černobílý návrh (wireframe). Díky němu získá klient a uživatel představu nejen o tom, jak bude finální aplikace vypadat, ale hlavně jak bude fungovat.

K čemu je usability testing?

Ani profesionální designéři s bohatými zkušenostmi nedokážou dokonale předpovídat, jak se daná cílová skupina k produktu postaví a jakým způsobem ho bude používat. Proto ho nikdy nesmíme zapomenout otestovat. Ideálně ještě předtím, než designéři nakreslí jeho konečnou podobu.

Usability testing je v podstatě způsob, jakým dokážeme ověřit výsledek svojí práce na reálných uživatelích. Sice v laboratorních podmínkách, ale zato v reálných situacích. Potkáme se při tom se spoustou různých lidí. Hater, kterému se nic nelíbí, ale zároveň neměl s používáním jediný problém, skromný tichý uživatel, který na vás z ničeho nic vychrlí nápady na další dvě verze appky, nebo ukecaný pamětník, od kterého se na počkání dozvíte všechno o historii F1.

Dobrá příprava je základ

Kromě prototypu je nezbytné zabezpečit screener, testovací scénář a – pochopitelně – respondenty.

Screener je v podstatě popis požadavků, na jejichž základě dokážeme vybrat vhodné respondenty. Jedná se o základní demografické údaje cílové skupiny, jejich zkušenosti v dané problematice, znalost konkurence a podobně. Může to tedy být například 30 až 35letá matka s dětmi na mateřské z blízkého okolí Prahy, která kvůli své časové vytíženosti nakupuje potraviny online u různých prodejců. Snažíme se co nejlépe specifikovat uživatele, ale myslíme i na to, že čím jsou požadavky přesnější, tím náročnější je respondenty najít.

Testovací scénář obsahuje jednotlivé úlohy, které respondent v průběhu testování musí vykonat. Zaměřujeme se vždy na ty nejdůležitější části produktu. Není nutné otestovat úplně všechno. To je náročné pro moderátora, respondenta i klientovu peněženku. Typickou úlohou při testování použitelnosti aplikace na nákup potravin by mohlo být: Váš manžel pozval sousedy na grilovačku, víte o nich, že nejí maso, a chcete jim připravit skvělou hostinu. Jak budete postupovat při nákupu potravin?

Testujeme 5 respondentů, přičemž na každého máme vyhrazenou hodinu. Při tomto počtu dokážeme odhalit ty hlavní nedostatky. S větším počtem respondentů se zjištění totiž opakují, a proto není třeba investovat další čas a peníze. 

Testování použitelnosti ≠ uživatelský výzkum

Samotné testování použitelnosti, jak z pojmenování vyplývá, by se mělo zaměřit na použitelnost produktu. Zkoumáme tedy, zda jsou uživatelé schopní jednotlivé úlohy plnit a s čím mají problémy. Jeho úlohou není nahradit uživatelský výzkum. Nesnažíme se zjistit, jestli mají uživatelé o aplikaci vůbec zájem nebo jak si produkt představují.

Na druhou stranu jsou situace, kdy rozsáhlý výzkum není k dispozici, a proto se snažíme zjistit alespoň to málo, co o představách a potřebách uživatelů zjistit jde. Jde ale o druhotnou část, k níž se v případě delšího testování ani nemusíme dostat.

Usability testing dvakrát jinak

K testování použitelnosti přistupujeme v zásadě dvěma způsoby. Tím prvním je testování kompletního produktu po dokončení všech wireframů. S uživatelem si tak projdeme celý produkt, respektive jeho hlavní části za jedno sezení, a získáme tak komplexní informace o jeho použitelnosti.

Druhým způsobem jsou krátké a rychlé testy vybraných funkcionalit. Tehdy dáváme danou část aplikace – například vyhledávání a filtrování produktů v e-shopu – uživatelům k ověření. Takto postupně ověřujeme všechny části produktu, které by mohly být problematické.

Pro usability testing kompletního produktu potřebujeme 5 respondentů, kteří ale ideálně splňují detailní požadavky definovaného screeneru. Tuto metodu je dobré využít ve chvíli, kdy je cílová skupina užší a dobře identifikovatelná. Díky zjištění z testování se následně produkt upraví a chyby se odstraní.

Naopak při rapidním testování, při němž ověřujeme jen vybrané funkce, rozdělíme testování na více částí, a proto potřebujeme více respondentů. Na každou funkci 5 lidí. Tento způsob můžeme využít při široké cílové skupině, protože takové respondenty je jednoduché najít. Zároveň tak dokážeme rychle a ještě během procesu tvorby produkt ověřovat a podle potřeby iterovat.

Výhodou je i to, že testování probíhá v raných stádiích projektu a tím pádem si mohou udělat o produktu představu předem i vývojáři, díky čemuž jsou pak na projekt připraveni ještě o něco lépe. Na jednoho respondenta je zároveň potřeba jen pár minut.

Neznamená to ale, že cílová skupina diktuje způsob testování. Vždy je nutné brát v potaz samotný produkt, rozpočet klienta a časový rozvrh projektu.

Opatrnosti není nikdy dost

Testování použitelnosti je jednou z nejdůležitějších částí tvorby digitálního produktu, kterou bychom neměli podceňovat. V podstatě se jedná o to nejmenší, co pro produkt před vypuštěním do světa můžete udělat. Investovat do několika dní práce je určitě lepší, než aby vaše aplikace nebo web udělaly špatný první dojem.

V horším případě se totiž uživatelé ani nemusí zvládnout dostat přes uvítací obrazovku, což je například jeden z případů, který jsme při testování v minulosti zachytili. Až 3 z 5 respondentů si neuvědomovali, že se snaží zaregistrovat ve formuláři pro přihlášení. Mysleli si, že aplikace jednoduše nefunguje.

Nezáleží na tom, jestli za sebou máme rozsáhlý uživatelský výzkum či zda na testování použijeme finálně nadesignovaný nebo jen wireframový prototyp. Hlavní je, že ho otestujeme. Většinou ale testujeme wireframe. Jeho úpravy jsou totiž jednodušší než úpravy výsledného designu.

Ověřit si dokážeme i srozumitelnost produktu. Při testování aplikace na vyhledávání a tvorbu zážitkových eventů jsme například odhalili, že uživatelé nedokázali dobře rozlišovat mezi jejich vyhledáváním a vytvářením. Při úloze, kdy měli vyhledat a vyfiltrovat existující událost, se snažili vytvořit si svojí vlastní.

Díky testování se nám tak klientovi podařilo na jedné straně ušetřit hodně peněz, které by bylo nutné investovat po spuštění aplikace do jejího redesignu a programování, a na druhé straně předejít situaci, kdy by se do storu dostala pro uživatele nesrozumitelná aplikace. Což by v podstatě znamenalo zbytečně ušlý zisk za každý den až do její nápravy.

Ostrý provoz

Je usability testing důležitější než uživatelský výzkum? Odpověď ve většině případů není jednoduchá. Pokud nemáte o potenciálních uživatelích žádnou představu, testování vás nezachrání. Ano, klient chce často produkt pro všechny, uživatelský výzkum je nezřídka časově a finančně náročný, ale jen pokud nevíte, kdo bude produkt používat a zda je o něj vůbec zájem.

Pokud máme o cílovce představu a řekneme si, že se detailnímu výzkumu nebudeme věnovat, stále dokážeme získat alespoň nějakou zpětnou vazbu od respondentů při testování použitelnosti. Zároveň nejlepší zpětná vazba je vždy od reálných uživatelů získaná po zveřejnění aplikace či webu a jejich reálném používání. Takto postupem času produkt neustále vylepšujeme. Vydáním otestovaného produktu totiž vývoj aplikace nekončí.

Díky rychlému vývoji a testování můžeme produkt dostat co nejdřív mezi jeho uživatele a potom se těšit na autentické recenze na App Storu nebo Google Play. Ty nás někdy dokážou hezky i nemile překvapit. Vždy jsou ale cennou zpětnou vazbou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *