Claude Desktop pro QA: Chat, Cowork a Code v jedné organizaci

Claude Code umí procházet disk a mazat staré soubory. Umí i commitovat do repozitáře. Otázka, kterou si po interním workshopu, který pro QA tým v červenci 2026 vedl David Bilík, klade čím dál víc lidí v Ackee, není „umí AI agent pomoct s testováním“, ale „kdo vlastně rozhoduje, co si smí dovolit“.

📋 TL;DR

• Claude Desktop má od července 2026 jen dva taby: Home (spojený Chat a Cowork) a Code. Historie i konektory ale mezi Home a Code nesdílíte, jsou to oddělené nástroje.
• Chat běží v cloudu a rozšiřuje se konektory. Cowork je stejný agent jako Claude Code, jen zabalený do desktopového UI s bezpečnostními zábranami a navázaný na konkrétní složku na disku.
• Claude Code je nástroj primárně pro práci s kódem: čte, upravuje a vytváří soubory v repozitáři, umí si práci rozplánovat na menší kroky. Na dálku buď ovládá váš zapnutý počítač, nebo běží v cloudu Anthropicu.
• Konektory dělíme na webové (dostupné i z mobilu, běží přes servery Anthropicu) a desktopové (lokální příkaz na vašem počítači, do mobilu se nedostanou).
• Skills nejsou sdílené mezi Code a Home, stejný skill tak musíte nainstalovat na obou místech samostatně.
• O tom, co Claude Code smí, nerozhoduje CLAUDE.md ani laskavá prosba v promptu, ale settings.json s pravidly allow, deny a ask.
• Organizace nastavuje účty a oprávnění centrálně: dřív si řada lidí platila Claude soukromě, teď dává smysl mít vše pod jednou firemní organizací.
• Session měla k létu 2026 pětihodinové okno s limitem tokenů a k tomu týdenní limit navrch, přesná čísla ale Anthropic nezveřejňuje.

🏢 Proč to řešit na úrovni celé organizace

Řada lidí si dřív platila Claude soukromě. Jedna firemní organizace dává smysl už kvůli správě účtů, ale navíc řeší otázku, kterou osobní účty neřeší vůbec: jaké konektory, skills a pluginy mají lidé vlastně k dispozici. Bezpečnost dat je přitom logická obava: Anthropic uvádí, že data z firemních plánů (Team, Enterprise) nepoužívá k tréninku modelů, takže se s citlivými informacemi v Claude dá zacházet podobně obezřetně jako s Google Drivem, ne jako s nedůvěryhodným nástrojem zadarmo.

🏠 Home a Code: dva taby místo tří

Do začátku července 2026 měl Claude Desktop tři záložky: Chat, Cowork a Code. Řešení, které z nich pro danou práci vybrat, bylo první otázkou na každém interním školení. Anthropic to mezitím zjednodušil: Chat a Cowork se sloučily do jednoho chatovacího rozhraní jménem Home, kde mezi dvěma módy jen přepínáte. Code zůstal samostatně.

Chat je klasický chatovací nástroj podobný ChatGPT: běží v cloudu, historie je dostupná i z mobilu a dá se v ní pokračovat. Schopnosti si rozšiřujete přes konektory, o kterých je řeč níž.

Cowork vznikl podle vcelku prozaického příběhu: když v Anthropicu začali Claude Code používat i nevývojáři (analytici, designéři), terminálové rozhraní pro ně nebylo ideální. Vzali tedy stejného agenta, jako běží pod Code, „zabalili“ ho do desktopové aplikace, přidali bezpečnostní zábrany a vznikl Cowork. Vyberete mu složku na disku, se kterou pracuje: umí z ní číst i do ní zapisovat, generovat výstupy a rozplánovat si práci na dílčí kroky. Výhoda oproti Chatu je banální, ale reálná: složku dáte agentovi celou najednou, místo abyste do chatu nahrávali soubory jeden po druhém.

Konkrétní příklad z Ackee: jeden z leadů použil Cowork na hromadné vytvoření podkladů k projektům – vzal si přehled projektů z interního nástroje a ke každému z nich paralelně vygeneroval sadu tiketů v projektovém trackeru. Přesně typ dávkové práce, na kterou je jednotlivé kopírování mezi nástroji zbytečně pomalé.

Novinkou z jara 2026 je funkce Dispatch: přes servery propojí telefon s počítačem, takže jde zadat práci na dálku z mobilu, ale úkol se pořád spustí na běžícím počítači. V Ackee ji v době workshopu ještě nikdo nevyzkoušel v ostrém provozu.

Claude Code je nástroj instalovaný přímo v počítači: desktopovou aplikaci k tomu nepotřebujete. Chatovací rozhraní zůstává, ale agent má navíc nástroje pro přímou práci s počítačem: čte soubory ve složce, kde běží, umí je upravovat a vytvářet, umí si rozdělit větší úkol na menší kroky a přes MCP servery a skills si rozšiřuje schopnosti. Na mobilu najdete i záložku Code: buď se vzdáleně připojí k vašemu zapnutému stroji a kód běží tam, nebo spustí session v cloudu Anthropicu. V naprosté většině případů ho lidé používají na práci s kódem, ale objevují se i experimenty typu „projdi disk a smaž dlouho nepoužívané soubory“. Právě u takových úloh je důležité mít pod kontrolou, jaká oprávnění agentovi udělujete. To je právě téma poslední části článku.

Chat a Code jsou mimochodem dva oddělené světy: historie ani stav mezi nimi neprochází.

🔌 Konektory: webové vs. desktopové

Konektor je v podstatě zabalený MCP server s jednodušší instalací. Anthropic jich sám poskytuje řadu (Google Kalendář, Drive, Notion, Slack) a organizace je musí nejdřív povolit, než jde nainstalovat. Zajímavé zjištění z workshopu: konektory nastavené v desktopové aplikaci bývají dostupné i v Claude Code, ne u všech, ale jen u části.

Podstatný je rozdíl mezi dvěma typy konektorů. Většina je webová: spojení běží přes servery Anthropicu, takže je dostupné i z mobilní aplikace. Menšina je čistě desktopová: lokálně spouští příkaz na vašem počítači, obdoba ručně definovaného MCP serveru v konfiguračním JSONu, a z mobilu ji neuvidíte.

Praktický dopad na API klíče: u webových konektorů se přihlašujete standardním „Connect“ tlačítkem a token se uloží bezpečně, takže se o klíč nemusíte starat sami. Starší nástroje bez OAuth (typicky interní, dřív vybudované systémy) klíč po vás chtít budou. U každého nástroje v rámci konektoru navíc jde nastavit, jestli se má provádět bez ptaní, jen s dotazem, nebo vůbec. Read-only operace bývají by default povolené automaticky, destruktivní nebo měnící data se naopak by default ptají.

🧩 Skills a pluginy: sdílené, ale ne úplně

Skills jsou v Claude rozdělené do dvou oddělených „hrníčků“: jeden pro Code, druhý pro Home (Chat/Cowork). Chcete-li tentýž skill na obou místech, musíte ho nainstalovat dvakrát. Vytvoření vlastního skillu je jinak jednoduché: řeknete Claudovi, co chcete automatizovat (třeba „koukni do kalendáře a nepřečtených e-mailů a shrň, co mě dneska čeká“), on vygeneruje soubor a nabídne tlačítko na jeho uložení do vaší kolekce. Editace funguje stejně: popíšete, co se má změnit, a Claude nabídne aktualizaci.

Plugin je pak kolekce skillů a konektorů zabalená do jednoho balíčku (užitečné hlavně tam, kde chcete rychle vybavit celý tým nebo oddělení stejnou sadou nástrojů, typicky třeba pro práci s dokumenty a smlouvami). Anthropic při update nabízí i tzv. doporučené pluginy podle oboru, který si zvolíte.

⚙️ Claude Code v repozitáři: CLAUDE.md a settings.json

Pro týmy, které s Claude Code pracují v repozitářích, existuje ve složce .claude několik konfiguračních souborů s jasně odděleným účelem.

CLAUDE.md se načte na začátku každé session a „nalepí“ se před zadání, které napíšete. Patří sem základní informace o projektu (o jaký repozitář jde, jaká je architektura), aby Claude nemusel skenovat celé repo znovu a znovu. To šetří tokeny a zajišťuje, že klíčové informace agent skutečně má. Nevýhoda je zrcadlová: soubor se lepí před každou konverzaci, takže nemá být příliš dlouhý. Doporučení se pohybuje kolem 150 až 200 řádků, spíš jako vysoké nasměrování než detailní manuál.

settings.json obsahuje pravidla, co Claude smí a nesmí, ve třech kategoriích: allow (vždy povolí bez ptaní), deny (nikdy nesmí, typicky produkční databáze nebo force push) a ask (vždy se zeptá). Vše, co v pravidlech není uvedeno, se řeší dotazem. Souborů settings.json navíc existuje víc na různých úrovních: jeden commitnutý v repozitáři pro celý tým, druhý v domovské složce pro osobní pravidla platná napříč projekty.

Vedle toho existuje ještě složka .claude/rules s konkrétními pravidly pro daný projekt (jak psát testy, jak strukturovat komponenty). Pokud se jich Claude nedrží, pravidlo se upraví, aby to příště udělal správně. Změny v pravidlech se ale neprojeví okamžitě uprostřed běžící konverzace, nejjistější je založit novou session, případně Claude Code restartovat, aby si pravidla znovu načetl.

Zajímavý detail na okraj: Claude si během práce s vámi postupně tvoří i vlastní „memory“, kterou si můžete kdykoliv přečíst. Občas obsahuje i vyloženě podivné poznámky – jako záznam, že má s vámi psát „casual, lowercase relaxed style“. I s takovými nesmysly ale memory ukazuje, jak si agent vaši spolupráci interpretuje.

Co se limitů týče, Claude Code měl v době workshopu (červenec 2026) pětihodinové okno s limitem tokenů, po jehož vypršení se limit resetuje, plus navázaný týdenní limit. Přesná čísla Anthropic nezveřejňuje a mechanismus se může postupem času měnit.

🎯 Co si odnést

Sloučení Chatu a Coworku do jednoho Home tabu je jen kosmetická změna, to důležité se odehrává jinde. Cowork a Claude Code stojí na stejném agentovi, jen s jiným obalem, konektory se dělí na webové a desktopové s odlišnými důsledky pro mobilní přístup, a klíčová bezpečnostní otázka (co agent v repozitáři skutečně smí) se řeší v settings.json, ne v přátelsky napsaném CLAUDE.md. Pro týmy, které s Claude Code pracují na produkčním kódu, stojí za to nastavení permissions probrat detailněji: tomu se věnuje navazující článek o Claude Code permissions. Zajímavý je i pohled na to, jak si týmy v Ackee sdílejí vlastní pluginy a marketplace pro AI nástroje, popsaný v článku o sdílení AI know-how přes Claude Code pluginy.

Podobné postřehy z Ackee najdete v newsletteru – přihlaste se a příští takový obsah vám přijde přímo do schránky.