Firemní hodnoty? Tak ty máme. Mohli bychom jim tak i říkat, ale pro nás je to prostě to, co dělá Ackee Ackee. Miláčci, Ackee spirit, know-how, top projekty a Ackee akcee. To je 5 základních stavebních kamenů, na kterých naše firemní kultura stojí a které se v následující blogové sérii pokusíme přiblížit. Začneme od konce! Co jsou zač Ackee akcee?

pixelové ilustrace firemních hodnot ackee: miláčci, ackee spirit, top projekty, know-how, ackee akcee

 

Ackee fast & furious

Kdo jiný by měl přiblížit Ackee akcee lidem zvenku než někdo, kdo má za sebou čerstvě zkušebku a stihl během ní zažít typově téměř všechny akce i něco navíc. Já jsem Evka a do Ackee jsem naskočila zhruba před 4 měsíci, všechno mám tak v čerstvé paměti a o své vyprávění se můžu podělit.

Suma sumárum: Ackee akcee jsou legendární a Ackee je zkrátka dělat umí. Už během zkoumání firmy z venku před pohovorem jsem pochopila, že v Ackee bývá živo. Miláčci (jak říkáme našim lidem) se schází rádi, často a společné zážitky jsou neoddělitelnou součástí toho, jak firma funguje. Na od pohledu fajn partu lidí i na nové zkušenosti jsem se těšila už od momentu, kdy mě přijali, ale zážitky, které jsem si odnesla hned v prvních pár měsících, předčily všechna moje už tak vysoká očekávání. 

Dackee-co? 

„​​Víš, my slavíme 10 let od založení Ackee a bude to fakt velký a nezapomenutelný, 10 různých akcí na různých místech – bylo by skvělý, kdybys u toho mohla být!,” řekla mi při pohovoru do telefonu Head of People & Culture Šárka. V hlavě mi proběhlo, že takhle velká párty s cizími lidmi bude pro začátek možná trochu příliš i na mě. Na druhou stranu jsem ale věděla, že lepší příležitost, jak se potkat a seznámit se všemi miláčky, neexistuje. „​​Tak jo, to zní zábavně, počítejte se mnou už příští týden,” odpovídám. 

V Ackee jsem byla sotva dva dny a ze všech stran jsem slyšela, ať si už konečně stáhnu tu Dackeeth10n [dekýtlon] appku, kterou jsme speciálně na tuhle akci vyvinuli. „​​Dackee-co?,” říkám si v duchu a koukám, jak se to píše, protože všichni ostatní to slovo skloňují ve všech směrech ve velkém. Naštěstí po stěnách kanclu visí QRka, takže stahuju appku a zkoumám, do čeho jsem se to zas uvrtala. Překvapeně koukám, že těch akcí je opravdu deset, a tak pro sebe volím programovou možnost: “konzervativní plán” aka přijdu na páteční zahájení a po víkendu na pondělní ukončovací snídani. Těším se!

Long story long 

Asi už tušíte, jak to dopadlo. Lavině entusiasmu se nedalo uniknout. Z páteční zahajovací párty (nebo spíš ze sobotní afterparty) jsem odcházela se svítáním, pár hodin se prospala a už jsem mávala na své nové kolegy na sobotní snídani, ze které jsme vyrazili do kladenského pivovaru na exkurzi. To jsem si ještě myslela, že po ní pojedu domů – proto jsem s sebou měla jen kabelku s telefonem a peněženkou.

Během exkurze mě ale miláčci tak navnadili na navazující výlet do Olomouce – ve které jsem mimochodem studovala – že nebylo cesty zpět (do Prahy). Na mou obranu, po dvou Sexy hafananách (místní 17 stupňové pivo), byste určitě jeli taky. Ve vlaku jsem na chvíli usnula a po probuzení váhala, jestli to není jen sen – vidět svého CEO v zavazadlovém prostoru a pod ním tancující miláčky na dnb remix české Popelky se vám každý den nepoštěstí. Všem spolucestujícím i dopravci se touto cestou tak trochu omlouváme, ale na druhou stranu, kolikrát za život slavíte desetileté jubileum?

V Olomouci na nás už čekala véča a spousta další zábavy, včetně několika tanečních párty. Prozradit můžu asi jen to, že jedné skupině se podařilo vyhrát v lokálním nonstopu peníze, druhé zpromovat jejich hudební skupinu (ahoj Méta Monde!) a třetí zavřít S-klub. Okolo páté ráno jsme se postupně z různých stran došourali na náměstí Republiky ke kafe-stánku – akci číslo sedm. U stánku jsme směnili selfíčka s olomouckým orlojem za kávu a čaj a stihli jsme to akorát na východ slunce.

Eva s Lukášek u kafestánku při východu slunce

Ve vlaku zpátky jsme nabírali síly na lekci sebeobrany, která vrcholila soubojem našeho CTO Domči s profi boxerem. Co vám budu povídat, dostal děsnou nakládačku, ale hrdě. Po lekci byl rozchod a většina se šla umýt nebo dospat, abychom byli v rámci možností ready na odpolední rodinný piknik s klaunem a večerní kino. To bylo jako předposlední akce to nejhorší promítaní na světě (záměrně), což z něj na účast udělalo překvapivě nejnáročnější akci celého Dackeethlonu. Ti šťastnější v něm dokázali usnout, ale já jsem si tím očistcem prošla v bdělém stavu. Pondělní snídaně byla už čistě za odměnu. Na ní jsem seděla s hrdostí, že si pamatuju asi 50 nových jmen i s obličeji, a s pocitem, že jsem přesně tam, kde mám být. 

Stejně jako všechno se i tohle desetileté výročí rozhodlo Ackee oslavit způsobem sobě vlastním a dost jedinečným. Od začátku jsem se všude v Ackee cítila vítaná a zároveň do ničeho netlačená – i ze všech deseti akcí Dackeeth10nu si mohl každý vybrat ty, které jsou mu blízké a jít na ně s partnerem i sám, vzít děti, psa a nebo třeba přijít později a odejít dřív. Ale motivace účasti v podobě sbírání razítek na vlastní kartičku za každou akci zafungovala jako blázen. Všichni jsme si tu svoji střežili jak oko v hlavě a razítka sbírali jak diví, abychom s nimi pak mohli flexit před sebou navzájem a získat speciální cenu za prokázaný Ackee spirit. 

 

Dackeeth10n byl jedinečný, ale to co dělá Ackee Ackee, jsou hlavně ty pravidelné Ackee akcee:

Ackee snídaně 

Každé tři týdny se v pátek scházíme u společné snídaně. Protože začít den skvělou kávou (tu máme teda vždycky), palačinkama, koláčem nebo toastem a pokecat u toho se super lidma, je prostě osvědčený způsob, jak začít den. Snídaně děláme přímo u nás v kanclu v Relaxu, velkou kuchyňkou, kam se s přehledem vejdou všichni miláčci.

Ackee pub

V Ackee je spousta pivařů, kteří se vyznají. Najít místo v dobré dojezdové vzdálenosti se zajímavým pivem byl docela oříšek, a tak jsme to trochu otočili – výběrové pivo každý měsíc vozíme k nám do kanclu. Máme vlastní pípu, takže zbývá jen narazit dovezený sud a akce může začít. A pozor, výběr piva není jen tak. Každé musí projít výběrem našich odborníků a taky hlasovacím kolečkem na Slacku. 

Kvartálko

O tom, jak se Ackee daří, co je nového, co máme za sebou, ale i o tom, co nás čeká, si pravidelně co čtvrt roku povídáme na all-hands meetingu aka kvartálku. První část akce bereme zodpovědně – kluci z vedení a Šárka za P&C mají prezentaci o výše zmíněném a v druhé části na nás čeká nějaká zábavička, abychom vyrovnali misky vah. Třeba při tom letním jsme obsadili místní autodrom, na kterém jsme řádili jak malí až do noci.  

Spirit-building a týmové akce

Jednou za rok vyrazíme úplně všichni ven z města na víkend, většinou volíme nějakou chatu nebo středisko v přírodě v dojezdové vzdálenosti Prahy, kde se můžeme venku vyřádit, grilovat a užít si společně čas offline. Kromě téhle příležitosti utužování Ackee spiritu mají i jednotlivé týmy jednou za rok svoje vlastní výjezdka, kde se přes den pracuje a ve volném čase blbne způsobem, který je danému týmu nejmilejší.

Je libo koncerty, pinčes nebo kolo?

Součástí Ackee jsou muzikanti a další talentovaní lidi, které rádi chodíme podpořit na jejich vlastní koncerty a akce. Máme tady i fanoušky rychlých kol a tak pravidelně vyrážíme na motokáry nebo formule. Není tajemstvím, že někteří z nás jsou docela soutěživí a akční, takže se nebojíme dát si napříč týmy do těla na airsoftu nebo na singletracku na kolech. Ale občas zajdeme jen tak posedět i někam ven na zahrádku. V kanclu máme pinčes, fotbálek i PlayStation, takže se nebráníme ani spontánním turnajům ve všech možných disciplínách.

Závěrem

Budu se opakovat, ale Ackee akce prostě dělat umí a je to přesně jedna z těch věcí, která dělá Ackee Ackee. Bez čeho by se akce neobešly? Bez našich miláčků. Ale o tom, co znamená být miláčkem a jaké charakterové vlastnosti u nich najdete, se dozvíte v dalším článku. :) 

Máte zájem o spolupráci? Pojďme to probrat osobně!

Napište nám >